Ano, víme, že česká společnost je více méně skeptická vůči čemukoliv, co boří starý pořádek poslušné ženušky, která doma vaří večeři a podává pivo svému „milovanému“ pan tátovi, který se právě dívá na fotbal. Neskutečná škoda, že tento český zvyk se pomalu boří. Každopádně nyní nastupuje na řadu i mladší generace, která určitě nechce strávit celý život v práci nebo někde zavřená doma, kde největší vzrušení nastane, když dítě udělá něco vtipného. Mohou za to sociální sítě, zahraniční vliv, trendy, možnosti, vzdělání. Často podceňujeme sílu toho všeho kombinovanou.
Čím chudší rodina, tím větší konzervatismus
U rolníka musela žena zastávat stejné práce jako muž. Otázka nějaké rovnosti či emancipace se vůbec neřešila. Stejně jako muž musel občas doma něco udělat, tak musela i žena. Idylka o tom, že byla přesně rozvržená práce, vyvstávala až s příchodem kancelářské práce a velkých měst. Dnešní dělnická rodina se drží tohoto maloměstského snu, tedy alespoň značná část. Žena je doma a muž vydělává peníze. Žena si možná přivydělává nebo má i nějaké podnikání, to je ovšem stále častější. Každopádně ženy vydělávají méně než muži. Často slyšíme argumenty toho, že ženy častěji zůstávají doma s dětmi, že mají děti vůbec a tak dále. Nikdo už se ale nepozastaví nad tím, že taková chudší žena jiné možnosti nemá.
Co když vydělává víc?
Spousta mužů nedokáže unést to, že jejich polovička vydělává méně. Cítí se jako slaboši, kteří nedokáží zaopatřit vlastní rodinu. Jenomže abychom to všechno upravili na pravou míru, to tak úplně pravda není. Muž by měl naopak podporovat svou ženu, pokud se domnívá, že sice by děti chtěla, kariéra je však tahy hodna následování. Proto by se ani muž neměl bránit výchově svých dětí. Samozřejmě nestarat se o přebalování a krmení je mnohem pohodlnější, ale musíme si zkrátka přiznat, že ne oba dva mohou pracovat na plné obrátky, aniž by dítě neztrácelo. jsou proto články z jiné strany barikády, byť samozřejmě také nabízejí pár argumentů hodných zopakování.